Psychoterapie Brno: jeden večer, jeden člověk...
Postava: Člověk
Stav: vyčerpání, nejistota, úzkost, stud, přetížení, večer, 22:41
Poloha: gauč, deka, čaj, otevřený laptop
Myšlenka: „Nevím, co mi je, ale chci, aby to přestalo.“
Člověk (do vyhledávače):
psychoterapie Brno
Google:
Zobrazuji výsledky pro psychoterapie Brno. Našli jsme 327 terapeutů v okolí. Doporučení: individuální terapie, párová terapie, krizová intervence, léčba úzkostí, kurz chůze po žhavém uhlí.
Terapeut (mírně pozvedne obočí):
„Jo… žhavé uhlí. No dobře. Ale zkusme to jinak.“
Když člověk zadá psychoterapie Brno, zpravidla nepotřebuje firewalking, zdá se mu totiž, jako by ho právě dělal. Hledá úlevu. Hledá někoho, kdo to s ním ponese. Možná ani neví, co přesně chce. Možná jen ví, že už to takhle dál nejde. A že něco prostě musí.
Tohle není výběr zboží v e-shopu s drogerií (tam také dnes seženete meruňkovou marmeládu a proteinovou tyčinku). Je to nesourodý stav zoufalství, ve kterém se snažíte najít něco, za co se dá chytit.
Člověk (o kousek zoufalejší):
jak poznám že potřebuju psychoterapii
Google:
Výsledky pro: 10 znaků že potřebujete terapii, test: jste v pohodě?, rozdíl mezi únavou a depresí, psychologické testy zdarma.
Terapeut (klidně, pevně):
„Tohle je ta chvíle, kdy algoritmus naráží na stěnu. Protože algoritmus neví, co je to pocit, že se v noci bojíš vlastního těla. Že ti nikdo nevolá. Že už měsíc nikomu nechybíš. Že bys nejradši vstal a šel – ale nevíš kam.“
To nejsou „symptomy“. To je člověk, který už příliš dlouho táhne všechno sám.
Psychoterapie není náplast. Je to místo, kde můžeš tohle všechno položit. Ne odhodit. Ne zahodit. Položit – mezi dva lidi, kteří to ponesou spolu.
Člověk (zrychleně):
psychoterapeut nebo psycholog rozdíl brno deprese
Google:
Psycholog je absolvent psychologie. Psychoterapeut má výcvik. Psychiatr je lékař. Všichni pracují s lidmi.
Terapeut (tiše, ale s jistotou):
„Jo. Papírově to sedí. Ale když jsi na dně, je ti to fuk. Nechceš znát rozdíly v systému. Chceš vědět, jestli když ukážeš, co v sobě nosíš, někdo to unese – a nezalekne se toho.
Chceš vědět, jestli když mu řekneš, že ráno sedíš 30 minut v autě, než se donutíš vystoupit, tak se na tebe nebude dívat jako na někoho, kdo si stěžuje.
A hlavně – jestli to bude někdo, kdo v tom vydrží. Nejen do chvíle, kdy to pochopíš. Ale tak dlouho, jak to bude potřeba, aby se v tobě začalo dít něco skutečného.“
A když nejde jen o mě? (Párová terapie)
Člověk (váhá, pak píše):
terapie pro páry Brno, hádáme se, rozchod, dítě
Google:
Výsledky pro: Párová terapie, rozvodová mediace, jak zachránit vztah, manželská poradna, kdo má pravdu.
Terapeut (tentokrát trochu jiným tónem):
„Párová terapie není o hledání viníka. Není to soud. Je to prostor, kde se nesoudí – jen se naslouchá. Kde se i ticho počítá jako výpověď. Kde si dva lidé dovolí přiznat, že chtějí být spolu, ale už neví jak. Nebo že spolu být nechtějí – ale pořád jim na sobě záleží.
Někdy přijde jeden z partnerů jako první. Aby si v sobě srovnal, co se vlastně děje. Aby si ujasnil, co chce, co už nechce – a jak o tom mluvit.
Ale samotná párová terapie začíná až ve chvíli, kdy přijdou oba. Ne nutně srovnaní. Ne stejně naladění. Ale ochotní zasednout ke stejnému stolu – a slyšet, co tam zazní.
Protože partnerská krize není jen o vztahu. Je o bolesti, kterou v sobě nosí každý zvlášť.“
A co když potíže souvisí s mou profesní rolí?
Člověk (zamýšlí se a ťuká do laptopu):
„supervize Brno pro manažery vedení lidí vyhoření pomoc“
Google:
„Výsledky pro: Supervize – definice. Supervizor: kdo to je? Kurz supervize akreditovaný MPSV. Manažerská kontrola práce. Vedení týmů efektivně.“
Terapeut (tiše se pousměje):
„Supervize není kontrola. A není to výsada. Je to klidné místo pro lidi, kteří jsou zvyklí být oporou – ale zřídka ji sami dostanou.
Je to prostor, kde se můžeš podívat na svou práci, na sebe v roli lídra, na vztahy, které v ní vznikají – a na to, co tě v tom živí nebo vyčerpává.
Ať už jsi terapeut, vedoucí týmu, učitel nebo manažer, který nosí těžké věci sám – i ty máš nárok na rozhovor, ve kterém tě někdo podporuje, aniž by tě hodnotil.
Supervize není slabost. Je to prostor, kde si můžeš dovolit být člověkem – i když vedeš.
Na druhou stranu, psychoterapie a supervize jsou dva odlišné nástroje, které nelze kombinovat. Pokud se domluvíme na individuální psychoterapii, nemůžu ti dělat supervizora a v souvislosti s odstavcem výše ani párového terapeuta. Ale budeš-li mít zájem, můžeme to probrat a někoho vhodného rád doporučím.“
Člověk (z posledních sil):
nejlepší psychoterapeut v Brně
Google:
10 nejlepších psychoterapeutů v Brně dle recenzí, seznam.cz, znamylekar.cz, Google hodnocení 4,8 a výš.
Terapeut (s úsměvem a trochu ironicky):
„Jasně. Žebříčky. Asi jako kdyby ti někdo říkal, kdo je nejlepší rodič v republice.
Terapeut není krasobruslař netrpělivě čekající po vystoupení na hodnocení odborné poroty. Je to ten, kdo s tebou zůstane, když je ti opravdu ouvej.
Ten, kdo neunavuje radami. Nehodnotí. A nebojí se ticha.
Vybrat terapeuta není výběr z katalogu služeb. Je to rozhodnutí pro vztah. A ty začínají často pomalu. Někdy mlčky. Ale někde začít musíš.“
Člověk:
terapie po internetu funguje?
Google:
Online psychoterapie je pohodlná, dostupná a bezpečná. Skype, Zoom, Teams. Rezervujte si termín.
Terapeut (trpělivě):
„Jo. A taky křehká. Online terapie není horší. Je jen jiná. A ano, může fungovat. Ale potřebuje pravidla.
Potřebuje tvůj čas, tvoji pozornost a ochotu být u toho naplno. Pokud si pustíš terapeuta na obrazovku mezi kalendář a e-maily, nebude to fungovat. Ale pokud mu uděláš místo – jako by seděl naproti – může to být léčivé. Stejně jako v místnosti. Někdy a pro někoho i víc. Koneckonců, prokazují to i provedené výzkumy .“
Člověk:
kolik stojí psychoterapie a jak poznám že to má smysl
Google:
Cena psychoterapie v Brně se pohybuje od 800 do 1 500 Kč. Obvyklá délka sezení je 50 minut. Terapie je dlouhodobý proces.
Terapeut (vážně):
„Cena je číslo. Smysl je pocit. A ten přichází až časem.
První sezení může působit nejistě. Možná řekneš málo. Možná se víc díváš, než mluvíš. A to je v pořádku. Když je terapeut přítomný, respektující a zůstává s tebou i v tom, co zatím nemá slova – pak to má smysl.
Ne protože hned víš, co říct. Ale protože tam můžeš být s tím, co právě je.
A co teď?
Člověk (v hlavě):
„Možná bych to měl zkusit. Ale co když to bude divné? Nebo k ničemu?“
Terapeut (s respektem a klidem):
„To je normální. Pochybnost je častý společník změny. Ale někdy stačí prostě začít mluvit.
Ne všechno se musí rozhodnout hned. Ale můžeš si domluvit první schůzku. Bez závazku. Bez tlaku.“
Domluvte si konzultaci – osobně nebo online.
A uvidíme, co z toho může vyrůst.